Protahovací stroje se dělí podle směru řezného pohybu na protahovačky vodorovné a svislé.
Nejčastější jsou protahovačky vodorovné pro vnitřní protahování.
Pracují většinou s hydraulickým pohonem. Pístní tyč táhne smýkadlo s upínací hlavou na upnutí nástroje – protahovacího trnu. Protahovaná součást se klade na opěru přímo nebo na podložku kulového tvaru, aby se součást lépe přizpůsobila trnu. Trn se ručně zavede do díry součásti, upne v hlavě, která je v pravé krajní poloze, a stroj se uvede v činnost.
Pracují většinou s hydraulickým pohonem. Pístní tyč táhne smýkadlo s upínací hlavou na upnutí nástroje – protahovacího trnu. Protahovaná součást se klade na opěru přímo nebo na podložku kulového tvaru, aby se součást lépe přizpůsobila trnu. Trn se ručně zavede do díry součásti, upne v hlavě, která je v pravé krajní poloze, a stroj se uvede v činnost.
Trn je protažen součástí, vyjme se ručně z upínací hlavy, očistí se od třísek a vloží se do nové součásti; upínací hlava vykonala mezitím zpětný pohyb.
Moderní protahovačky jsou značně zautomatizovány a odpadá také ruční manipulace s trnem. Při protahování se zpravidla pracuje poměrně malými řeznými rychlostmi a obvykle maže řezným olejem. Litina a neželezné kovy se protahují nasucho.
Moderní protahovačky jsou značně zautomatizovány a odpadá také ruční manipulace s trnem. Při protahování se zpravidla pracuje poměrně malými řeznými rychlostmi a obvykle maže řezným olejem. Litina a neželezné kovy se protahují nasucho.
Svislé protahovačky se vyrábějí jak pro vnitřní, tak pro vnější protahování. Jejich výhodou je menší půdorysná plocha, nevýhodou omezená délka protahovacího trnu. Svislé protahovačky se také stavějí na práci několika protahovacími trny najednou.
Žádné komentáře:
Okomentovat