1.1 ŘEZNÉ PODMÍNKY

Řezné podmínky lze definovat jako souhrn všech činitelů, kteří ovlivňují průběh frézování. Aby frézování probíhalo co nejoptimálněji - tedy produktivně a hospodárně, je třeba znát jednotlivé podmínky obrábění, jejich vzájemné propojení.

Základními řeznými podmínkami jsou: řezná rychlost (v), posuv (s) a hloubka řezu (h).

Značným způsobem však průběh frézování ovlivňuje také: řezný materiál, druh obráběného materiálu, velikost a tvar průřezu třísky, geometrie nástroje, chlazení a mazání, celková tuhost obráběcí soustavy (stroj, nástroj, obrobek, přípravek).

• Řezná rychlost

Je to rychlost řezného pohybu udávaná v metrech za minutu. V praxi se počítá zjednodušeně jako obvodová rychlost bodů ostří na obvodu nástroje – frézy.

D - průměr frézy (mm)
n - otáčky nástroje (min-1)
Na základě řezných normativů je třeba určit optimální řeznou rychlost a pak vypočítat potřebné otáčky a nejbližší nižší nastavit na stroji (konvenční obráběcí stroj se stupňovými převody).

Orientační řezné rychlosti (m . min-1) pro frézy z rychlořezné oceli

Orientační řezné rychlosti (m . min-1) pro čelní frézování frézami ze slinutých karbidů




• Posuv

Dráha v mm, kterou urazí při pohybu do záběru obrobek za 1 min, otáčku,...
Velikost posuvu se udává:

Na konvenčních frézkách se nastavuje posuv minutový; číslicově řízené frézky mohou využít podle volby jak minutový , tak posuv na otáčku.

Z hlediska směru pohybu může být posuv
– podélný
– příčný
– složený (frézování tvarových ploch)

Posuv může být:
a) plynulý - probíhá současně s hlavním pohybem
b) po přítrzích - obrobek nebo nástroj vykonává posuvný pohyb v době, v níž se hlavní pohyb nekoná; posuv nastává v úvratích mezi pracovními zdvihy (hoblování, obrážení)

Orientační posuvy na jeden zub sz (mm / z) pro frézy ze slinutých karbidů

Orientační posuvy pro frézy z rychlořezné oceli

• Hloubka řezu (h)

Je to vzdálenost měřená mezi obráběnou a obrobenou plochou ve směru přísuvu, nebo měřená na odebíraném materiálů ve směru kolmém na hlavní pohyb a posuv. Udává se v mm


• Druh obráběného materiálu

Z hlediska třískového obrábění je určen třídou obrobitelnosti. Ta je stanovena na základě obrobitelnosti materiálu, druhu a způsobu obrábění.


• Řezný materiál

Kvalitnější řezné materiály jsou schopny obrábět vyššími řeznými rychlostmi, aniž by se předčasně zkracovala trvanlivost nástroje. Na základě obrobitelnosti materiálu, druhu řezného materiálu, druhu a způsobu obrábění jsou v řezných normativech stanoveny optimální řezné podmínky – řezná rychlost, posuv, hloubka řezu.

• Geometrie řezného nástroje

Značnou měrou ovlivňuje kvalitu povrchu obrobené plochy, rozměrovou i tvarovou přesnost obráběné součásti. Má značný vliv na velikost jednotlivých složek řezných sil.


• Chlazení a mazání

Provádí se řeznými kapalinami (emulze, oleje), které odvádí z místa řezu teplo a snižují tření mezi nástrojem a obrobkem (je možné pracovat s vyšší řeznou rychlostí, aniž by se předčasně otupil nástroj). Kladný vliv má také řezná kapalina na jakost povrchu obrobené plochy.


• Tuhost obráběcí soustavy

V případě malé tuhosti obráběcího stroje, obrobku, nástroje, případně upínacího přípravku není možné využít plně parametry obráběcího stroje a nástroje. Negativně se projeví tato skutečnost také na výsledku obrábění.


Optimální pracovní podmínky při obrábění

Z ekonomického hlediska se volí takové řezné podmínky, při jejichž použití obrobíme danou součástku při minimálních nákladech a s vysokou produktivitou při zajištění předepsaných konstrukčních a technologických požadavcích. Řezné podmínky,které splňují tyto předpoklady, se označují jako optimální.

Z výkonového hlediska znamená optimalizace pracovat za takových řezných podmínek, při nichž se dosahuje maximálního výkonu, bez zřetele k hospodárnosti. Optimalizace z výkonového hlediska se volí velmi zřídka.

Na optimální podmínky v procesu obrábění působí různou mírou jednotlivé řezné podmínky, také další vlivy jako obráběcí stroj a požadavky předepsané technickou dokumentací.