Jsou to nekovové řezné materiály vyráběné práškovou metalurgií z karbidů těžkých kovů: karbidu wolframu, karbidu titanu, karbidu tantalu, pojivem je kobalt. Zvyšováním obsahu kobaltu u slinutých karbidů roste jejich pevnost a houževnatost, ale současně klesá jejich tvrdost. Po konečném slinování lze slinuté karbidy tvarově a rozměrově upravovat jen broušením, elektroerozivním obráběním a lapováním. Tepelná odolnost SK je 800°–1000° C. Jsou vyvíjeny stále nové druhy slinutých karbidů s větší otěruvzdorností a houževnatostí.
Pro třískové obrábění se slinuté karbidy zhotovují ve formě řezných destiček různého tvaru a velikosti v souvislosti se způsobem obrábění. Destičky je možné k tělesům fréz, držákům soustružnických nožů připevnit pájením, především však jsou připevňovány mechanickým způsobem - pomocí příložek, šroubů apod. To umožňuje několikeré otočení destičky při otupení konkrétní řezné hrany. Takovým destičkám říkáme vyměnitelné břitové destičky.
Soustava ISO rozděluje slinuté karbidy pro třískové obrábění podle chemického složení do tří skupin označených písmeny:
– P; slinuté karbidy wolframotitanové, vhodné pro obrábění především ocelí
– M; slinuté karbidy univerzální (pro oceli i litiny)
– K slinuté karbidy wolframové, vhodné pro obrábění tvrdých, křehkých materiálů
– M; slinuté karbidy univerzální (pro oceli i litiny)
– K slinuté karbidy wolframové, vhodné pro obrábění tvrdých, křehkých materiálů
Kromě označení písmenem jsou vlastnosti SK určité skupiny ještě rozlišeny číselným indexem.
Za účelem zvýšení otěruvzdornosti jsou břitové destičky ze slinutých karbidů opatřeny jedním nebo vícevrstvým povlakem karbidu titanu, nitridu titanu nebo oxidu hlinitého.
Za účelem zvýšení otěruvzdornosti jsou břitové destičky ze slinutých karbidů opatřeny jedním nebo vícevrstvým povlakem karbidu titanu, nitridu titanu nebo oxidu hlinitého.
Žádné komentáře:
Okomentovat